Sběr březové mízy


Při sběru mízy je klíčové zvolit vhodný čas. Vždy záleží na charakteru zimy a vývoji počasí. U javoru lze očekávat, že v našich zeměpisných šířkách vhodný čas nazrává v únoru, posunout se však může i do počátku března. V době, kdy v noci mohou klesat teploty po bod mrazu, přes den se však již dostávají, byť mírně, nad nulu.
Břízy se probouzejí zpravidla později, přesto při teplém charakteru zimy posledních let lze očekávat začátek nabírání mízy zaznamenat již na konci února/začátku března. Pokud však bude zima tuhá, teploty pod bodem mrazu a teplejší dny na sebe nebudou příliš navazovat, tak se vhodný čas může posunout na konec března či dokonce počátek dubna. O to více však poté může míza téci. Objemově jí tedy může nakapat během menšího počtu dnů stejné množství, jako když kape velmi pozvolna od začátku března do poloviny dubna. Jako v případě roku 2016, kdy v Podbeskydí kapala již od 10. března do 6. dubna (kdy se teploty nečekaně vyšplhaly až nad 25°C).

1. Po správném načasování je prvním krokem při vlastním šetrném pojetí sběru mízy výběr vhodného stromu. U javoru i u břízy by se mělo jednat o rostlý strom, jehož délka obvodu je min. cca 60 cm. Stromy, jejichž obvody jsou větší mohou, ale nemusí dát více mízy (v Pobaltí v případě břízy i přes 10 litrů mízy za den, což však bohužel v našich podmínkách příliš neplatí).

V případě nešetrného přístupu ke sběru je u břízy možný sběr i z náletů, kdy se doporučuje u mladých břízek (s malým obvodem kmenu např. do 6 cm) seříznout špičku a k té připevnit plastovou láhev na sběr. Kmen břízky se pak ohne tak, aby byla sběrná nádoba (nejlépe lehká umělohmotná láhev) umístěna na zem. Případně se u větších bříz odřízne konec některé z nízko rostoucích větví v místě, kde má větev šířku mezi 0,5 až 1 cm a na tento se opět připevní vhodná lehká nádoba na sběr.

Důrazně doporučujeme sběr první, šetrnou metodou, která strom z dlouhodobého hlediska nepoškozuje. Zejména nejšetrnější forma sběru navrtáním kůry úzkým otvorem se přirovnává k „pouštění žilou“ u lidí. A při vhodném následném ošetření rány se strom rychle zacelí a zotaví.

Pro zájemce je možné prostudovat si kanadskou studii otištěnou v únoru 2009 v časopise FARMING, The Journal of Northeast Agriculture ZDE.

2. Není neobvyklé, že z tenčího stromu získáte více mízy, než ze skutečně velkého kmenu stromu. Navíc se Vám může stát, že navrtáte-li strom na jedné straně, tak Vám míza kapat nebude. Při navrtání na jiném místě však kapat bude. Z počátku proto doporučujeme vyzkoušet navrtat více různých stromů pro potvrzení, že začátek nabírání mízy je skutečně zde a není třeba ještě pár dní počkat.

3. Kmen stromu se navrtává ve výšce okolo 1,5 m od země, zejména v případě použití lotyšského sběrače je umístění v této výšce nejvhodnější pro pohodlný sběr mízy a manipulaci s nosičem.

V případě javorů je v Kanadě běžnou praxí, že skutečně velký kmen stromu je navrtán na max. 4 různých místech. U břízy se doporučuje omezení na max. 2 vyvrtané otvory.

4. K navrtání se dnes užívají aku vrtací šroubováky s vrtákem do dřeva o tloušťce 7 mm.

Jiný přístup je o naříznutí kůry či častěji o vyříznutí písmene V do kůry tak, aby vytékající míza odkapávala ze spodního hrotu písmene V do předem připravené nádoby.

5. Je vhodné vybrat si čistou, nezvrásněnou část kůry stromu. Otvor vrtáme v mírném sklonu směrem nahoru (aby míza samovolně dobře vytékala) do hloubky 3,5 cm, max. do 5 cm.

Míza by měla ihned začít samovolně vytékat.

6. Umělohmotný kohoutek z Kanady je určen na sběr javorové a březové mízy. Má kónický tvar (ke špičce se ztenčuje), takže do otvoru snadno vniká a drží.

7. K zatlučení kohoutku je vhodné použít kladivo. Je možné zvolit i gumové kladivo šetrnější k umělohmotnému kohoutku.

8. Kohoutek se do kmenu nezabíjí zcela, ale jen do hloubky cca 1 cm od rozšířené části, za kterou se zavěší madlo sběrače.

V případě, že z kohoutku neteče míza je možné zkusit provrtat tenčím (cca 4 mm širokým) vrtákem do dřeva otvor přímo přes umělohmotný kohoutek.

9. Kompletace sběrače je snadná: na oválné „oko“ z plechového pásku se nasadí pytel (s potravinářským atestem) tak, aby ohnutý ven o cca 4 cm překrýval plechové „oko“.

10. Nosič se nasadí kruhovým otvorem na umělohmotný kolík a pytel se do něj zasune. Pak stačí pytel dole zatáhnout, aby „oko“ zapadlo – zachytilo se za vystouplé okraje nosiče.

11. Při správné instalaci má sběrač nosnost daleko přes 10 kg, takže spolehlivě udrží plný plastový pytel s nasbíranou mízou.

12. Instalace sběrače na strom je záležitostí jen pár minut.
Součástí balení (viz bílá krabice) je i dřevěný  vroubkovaný spojovací kolík, kterým se po ukončení sběru otvor zatluče. Vhodné je ještě předtím do otvoru i na samotný kolík dát trochu štěpařského vosku pro urychlení regenerace vyvrtané rány.

13. S nasbíranou mízou se snadno manipuluje buďto s držákem nebo po vysunutí oválného „oka“. Mízu tak lze jednoduše přelít do kanystru či jiné vhodné nádoby.

Před přímou konzumací je vhodné mízu nejprve prolít přes cedník či jinak profiltrovat, neboť je to tekutina velmi lákavá pro nejrůznější hmyz.

Nejlépe však chutná přímo v lese u stromu, který nám ji dává. I proto je pobaltskou tradicí stromu hezky poděkovat za to, že se s námi o svou mízu dělí. A přidáte-li k tomu i objetí jeho kmenu či jiný tělesný kontakt, tak můžete mít a prožít komplexní vjem vzájemnosti s přírodou.